Je obřízka nutná?

 

V případě, že chlapec či muž má fimózu (zúžení předkožky), mnozí lékaři doporučují obřízku. Avšak ani v případě, že zúženou předkožku nelze přetáhnout přes žalud penisu, není totální likvidace předkožky jediným způsobem, jak řešit uvedený problém.

 

Ve většině případů fimózy u malých dětí není žádná terapie nutná, protože zúžená předkožka se s rostoucím věkem uvolňuje spontánně, viz Kdy stahovat předkožku.

 

Kromě obligátně doporučované cirkumcize (obřízky) lze fimózu léčit hormonálně, podáváním kortikoidních přípravků (zpravidla ve formě masti). Při léčbě zůžené předkožky se zpravidla užívá mast obsahující 1% triamcinolonu, což je vysoce účinný kortikoid. Mast, kterou předepíše lékař, se aplikuje 2x až 3x denně, zpravidla po dobu 4 týdnů. Úspěšnost této hormonální léčby je až 95%, i když v některých případech se léčba musí provádět opakovaně (obvykle v intervalu půl roku).

 

Existují také metody chirurgické, které sice představují zásah do lidského těla, nicméně nevedou k devastaci tkáně, alespoň ne v takovém rozsahu, jako k ní dochází v případě klasické cirkumcize. K těmto metodám patří preputioplastika a dorzální discize. Při preputioplastice se předkožka rozšíří takovým způsobem, aby mohla pokrývat celý žalud. Při dorzální discizi se vnější i vnitřní list předkožky na horní straně nařízne, čímž dojde k požadovanému rozšíření otvoru předkožkového vaku, ovšem pokrytí žaludu předkožkou je po tomto zákroku zpravidla pouze částečné.

 

Příklady úspěšné léčby fimózy (tj. patologického zúžení předkožky) pomocí preputioplastiky,
tj. chirurgické metody, při níž je předkožka zachována, bez zbytečné devastace cenné tkáně.

Děkujeme prof. Perdzyńskému za poskytnutí fotografické dokumentace.

 

Kromě totální cirkumcize (tj. úplné devastace větší části vnitřního i vnějšího listu předkožky, mnohdy i s částí dalšího, na předkožku navazujícího kožního pokryvu penisu) lze rovněž provést cirkumcizi subtotální (tj. částečnou), při níž je odřezán zúžený prstenec na rozhraní vnitřního a vnějšího listu předkožky. Někdy se pro ni užívá označení Burianova metoda (podle významného českého plastického chirurga Buriana). Subtotální cirkumcize však představuje radikálnější zákrok, než např. dorzální discize, protože i při subtotální cirkumcizi dochází ke ztrátě erotogenní tkáně. Převážná část eroticky citlivých nervových zakončení se totiž nachází v oblasti prstence na rozhraní vnitřního a vnějšího listu předkožky, a tento prstenec (anulus) je nenávratně zlikvidován i při méně radikálních formách cirkumcize.

Je důležité, aby pacienti s fimózou, nebo - v případě dětských pacientů - jejich rodiče, byli informováni o všech možnostech terapie. Pokud lékař prezentuje cirkumcizi jako jediný možný způsob léčby fimózy, a pokud k tomuto zákroku přistupuje bez předchozí konzervativní léčby, či pokud bez objektivních příčin úmyslně nevyužije některý z méně invazivních zákroků k odstranění fimózy (dorzální discizi či preputioplastiku), dopouští se porušení hippokratovské lékařské zásady Primum non nocere! - Především neubližuj! (rozumí se víc, než je nutné).

 

Lze odmítnout obřízku?

V lékařské praxi se často stává, že lékař navrhne provedení chirurgického zákroku, který není akutní a neodkladný, tedy není nezbytně nutný pro odvrácení bezprostředně hrozící újmy na zdraví či ohrožení života. V takovém případě má pacient právo zákrok odmítnout. O něco složitější situace nastává v případě, že pacientem je osoba mladší 18-ti let.

K provedení lékařského zákroku je v případě osob mladších 18-ti let nutný souhlas jeho rodičů nebo jejich zákonných zástupců. Zákon dosud nestanoví žádný taxativní seznam úkonů, jejichž provedení může pacient odmítnout. Avšak vzhledem k tomu, že cirkumcize (obřízka) je zákrokem, který podstatným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacienta, a přitom se nejedná o součást akutní a neodkladné péče, nelze tento devastační zákrok provést proti vůli poškozeného nebo jeho rodičů.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, totiž stanoví nutnost souhlasu obou rodičů pacienta v případě, že se nezletilému pacientovi (tj. osobě mladší 18-ti let) poskytují takové zdravotní služby, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života.

Podle §35 zákona o zdravotních službách má zdravotnické zařízení povinnost zjistit také názor nezletilého pacienta na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, pokud je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti a věku nezletilého pacienta.

Závaznost názoru pacienta se tedy posuzuje podle jeho věku a dosaženého stupně rozumové vyspělosti. Pokud např. malé dítě odmítá chirurgický zákrok pouze ze strachu z bolesti a z lékařů, může na něm být zákrok proveden i proti jeho vůli. Pokud se ale jedná o dospívajícího, který se již blíží věku 18-ti let, a který je již dostatečně rozumově vyspělý na to, aby mohl posoudit důsledky provedení zákroku, je jeho názor pro lékaře závazný.

Na tomto místě je však třeba upozornit na skutečnost, že je to vždy přímo ošetřující lékař, který o rozumové vyspělosti pacienta rozhoduje. Pokud tedy dojde např. k situaci, že lékař trvá na provedení zákroku a rodiče s tímto zákrokem souhlasí, není pro lékaře nic snazšího, než prohlásit, že nezletilý není dostatečně vyspělý na to, aby mohl zákrok odmítnout. V takovém případě může nezletilému pacientovi pomoci jedině opatrovník ustanovený na základě soudního rozhodnutí. Soudem ustanovený opatrovník může provedení zákroku odmítnout i v případě, že rodiče se zákrokem souhlasí.

Na prvním místě by to však měli být rodiče, kdo odmítnutím obřízky ochrání své dítě před zbytečnou a nesmyslnou operací, při níž dochází k odřezání eroticky nejcitlivější části penisu.

 

Zpět na hlavní stránku