Návštěvní kniha

Vložit nový příspěvek

Pravidla pro vkládání a zveřejňování příspěvků

 

Příspěvky jsou zveřejňovány po redakční kontrole.

Obsahově závadné příspěvky nebudou zveřejněny.

Příspěvek nesmí obsahovat:

  • texty podléhající autorskému právu bez citace zdroje
  • obscénní výroky a hrubé vulgarismy
  • propagaci jednání poškozujícího lidské zdraví
  • hanobení rasy, národa a přesvědčení

 

12.03.2017

 

Jsem matkou sedmiměsíčního chlapce a péči o předkožku jsem začala řešit asi v jeho 3 měsících, kdy mi pediatrička sdělila, že se jí zdá nějaká zúžená a že s ní mám ,, pérovat a dělat kytičku" - přičemž mi to předvedla... moc se mi to nezdálo, tak jsem nic nepodnikala a začala hledat informace. Všechno nasvědčovalo tomu, že se na to prostě nemá sahat, ale zas jsem nechtěla něco zanedbat. Zašla jsem proto s malým (v té době 6m) k urologovi, aby teda kouknul, zda je to nějaká anomálie nebo je vše v normě a abych měla papír pro mou pediatričku, že se na to prostě nesahá (což jsem si myslela po konzultaci s přítelem urologem - bohužel pracujícím v zahraničí - že bude jasná věc). Jaké bylo moje překvapení, když mu urolog předkožku bez jakéhokoliv varování stáhnul kam až to šlo ( a že to šlo hodně) a malý začal plakat jak smyslů zbavený... Ten člověk pak řekl, že je to normální a mám mu to prostě ,,šetrně napínat" !!! Byla jsem teda zmatená a dost naštvaná (malý měl červenou špičku penisu ještě týden). Už jsem opravdu nevěděla, co je tedy správně...Při hledání na internetu jsem narazila na http://www.strankyprokluky.cz/, kde byl kontakt na pana doktora Staňka, kterého jsem požádala o konzultaci a jakékoliv relevantní informace. Zaslal mi scan článku z časopisu Pediatrie pro praxi od MUDr. Šmakala, Ph.D, kde je problematika výborně popsána. (ještě jednou děkuji) Opravdu se na něj sahat NEMÁ! Tak teď jen doufám, že naše paní doktorka tomu bude věnovat pozornost (když to mám černé na bílém), protože jinak jsem s ní spokojená a nechci zbytečně měnit... Opravdu je třeba být ve střehu!

 

Kateřina M.

06.10.2016

 

V souvislosti s péčí o chlapecký genitál bych se ráda podělila o naše zkušenosti s praktickými lékaři pro děti a dorost, třebaže jsou spíše nepříjemné, ale o to důležitější mi připadá o tomto tématu mluvit. Prakticky všichni lékaři, na které jsme zatím narazili - celkem 4 pediatři, 1 dětský urolog a 1 primář nefrologie - vytvořili nešetrným zacházením s předkožkou syna (nyní 18 měsíců) z přirozeného stavu nepřetahnutelnosti předkožky u tak malého dítěte problém. Již od první návštěvy 7 dní po porodu na nás první paní doktorka začala vyvíjet nátlak, abychom hlavně přetahovali předkožku, protože je prý nějaká úzká. I když se mi takový přístup nelíbil, protože k tomuto tématu existují i daleko konzervativnější přístupy, u paní doktory jsme zůstali, protože v jiných ohledech nám vyhovovala. Po roce jsme lékařku přesto změnili, a na doporučení známé se chtěli zaregistrovat u jiné paní doktory. A zde začal celý kolotoč - hned při první návštěvě synovi v roce silou přetáhla dosud nepřetahnutelnou předkožku s tím, že je to tak lepší, aby pak nebyly problémy. Problémy tak bohužel začaly, protože synovi tímto zákrokem způsobila drobná poranění a troufám si říct, že i první trauma s tímto spojené. Následovalo začervenání penisu, lehký zánět, s kterým jsme se léčili na dětské urologické klinice. Bohužel i zde jsme narazili na jistý tlak a po vyléčení zánětu jsme hned dostali hormonální mast s kortikoidy, aby se předkožka co nejdříve uvolnila. Mast jsme nepoužili a nechali vše na přírodě a snažili se pokud možno zamezit manipulaci se synovou předkožkou hlavně z rukou lékařů. Situace se bohužel částečně opakovala po přestěhování do jiného města, což nás přinutilo k další změně lékaře, tentokrát jsme již předem upozorňovali na situaci a žádali o velice šetrnou manipulaci. Nicméně tlak na přetahování předkožky (u 18měsíčního syna) se opakoval a následovala znovu tatáž mastička s kortikoidy, tentokrát již s varováním, že pokud to nebudeme řešit, čeká nás nejspíš obřízka. Korunu tomu bohužel nasadil primář dětské nefrologie, který syna vyšetřoval z jiného důvodu (prodělaný zánět ledvin), a který bez varování opět synovi předkožku přetáhl a znovu poranil.
Jako nezkušení rodiče prvního syna jsme bohužel netušili, že tolik lékařů žije a pracuje ve strachu z toho, že se předkožka neuvolní "včas" a proto raději svou manipulací zasahují a vytvářejí tak z dětí pacienty - nikdo nechtěl dát šanci ani v tomto věku přirozenému vývoji, třebaže syn do té doby žádné problém neměl. Asi bohužel vžitá praxe, a tak je třeba být ostražití.

 

M. Bártová