Co je předkožka a k čemu slouží?

 

Předkožka je specializovaná tkáň, která tvoří součást penisu u všech savců včetně člověka.

Skládá se ze dvou částí neboli listů vnitřního a vnějšího.

 

Povrch vnějšího listu předkožky má stejnou strukturu jako pokožka na jiných částech penisu, avšak s tím rozdílem, že obsahuje více kožního barviva (pigmentu), takže má zpravidla mírně odlišné zbarvení. Vnější list předkožky je prostoupen svalovými vlákny, díky kterým se předkožka podle potřeby buď smršťuje, nebo uvolňuje.

 

Vnitřní list předkožky tvoří sliznice, která přiléhá k žaludu penisu (glans penis). Tato specializovaná tkáň je bohatě prostoupena jemnými cévami (kapilárami neboli vlásečnicemi). Na rozhraní mezi touto sliznicí a vnějším listem předkožky se nachází ještě specializovaná rýhovaná tkáň, v níž je soustředěna většina eroticky citlivých nervových zakončení.

Na spodní straně penisu je předkožka napojena na žalud pomocí tzv. uzdičky (frenulum).

Na fotografii je zachycena specializovaná rýhovaná tkáň předkožky, která představuje nejvýznamnější erotogenní tkáň mužského těla.

 

V klidovém stavu předkožka pokrývá žalud penisu nebo jeho větší či menší část. Posouváním směrem k tělu lze předkožku stáhnout dozadu, a tím odkrýt žalud. Během erekce se předkožka většinou sama posunuje dozadu s tím, jak se penis prodlužuje a napřimuje.

 

Zde je přehled několika hlavních funkcí, které předkožka plní:

 

 

Předkožka je erotogenní tkáň

– mechanickým drážděním (stimulací) předkožky při pohlavním styku nebo při masturbaci lze dosáhnout příjemných pocitů, které vedou až k sexuálnímu vyvrcholení (orgasmu). Předkožka je podobně citlivá, jak rty nebo konečky prstů.

Na fotografii z mikroskopu (vpravo) vidíme meissnerova tělíska v tkáni na rozhraní vnitřního a vnějšího listu předkožky (100x zvětšeno).

Za nejcitlivější část penisu je někdy mylně označován žalud (glans penis). Zatímco však žalud obsahuje pouze malé množství jednoduchých nervových zakončení*, v tkáni předkožky se nachází velké množství tzv. Meissnerových tělísek a jim podobných specializovaných nervových zakončení**.

 

 

Předkožka tvoří kožní rezervu pro případ erekce – s tím, jak se předkožka během erekce posunuje dozadu, pomáhá pokrýt délkový rozdíl mezi ochablým a ztopořeným penisem.

 

Předkožka usnadňuje frikční pohyby při pohlavním styku i při masturbaci.

 

Předkožka poskytuje ochranu ústí močové trubice před infekcí – zejména u malých dětí v „plenkovém“ věku, kdy úzká a dlouhá předkožka zabraňuje pronikání moči z plenek otvorem močové trubice zpět do těla. U obřezaných chlapců se záněty vývodných cest močových vyskytují až 7x častěji, než u chlapců s předkožkou.

 

Další funkce předkožky

 

Mezi další funkce patří např. ochrana penisu před omrzlinami, popáleninami, mechanickým poškozením a podobně. Do této skupiny patří i ochrana povrchu žaludu před keratinizací (rohovatěním). Ochrana žaludu je sice nejčastěji uváděná, nicméně zdaleka ne jediná ani hlavní funkce předkožky.***

Z tohoto důvodu nezáleží na tom, zda předkožka pokrývá celý žalud, nebo jen jeho větší či menší část. Důležité je to, aby byla předkožka celá, nikoli to, aby zakrývala celý žalud.

Předkožka může pokrývat různě velkou část žaludu, což závisí nejen
na délce předkožky či velikosti žaludu, ale i na dalších podmínkách
(např. teplota těla i prostředí, svalové napětí a podobně).

 

Kdy stahovat předkožku?

 

* viz např. Le Gros Clark, W.: The Tissues of the Body. Oxford, Clarendon Press, 1965, s. 329

** viz např. Taylor, J.R.; Lockwood, A.P.; Taylor, A.J.: The prepuce. Specialized mucosa of the penis and its loss to circumcision. BJU, 1996, 77, s. 291-295

*** o těchto a dalších funkcích předkožky viz Fleiss, P.M.: The Case Against Circumcision. Mothering, The Magazine of Natural Family Living, 1997, s. 36-45